Spaní v hotelu nabízí nesporný komfort, kempy jsou klasikou na pomezí hotelu a přírody, ale přesto spousta cestovatelů volí raději nocování jen tak pod širákem. Jenže i spaní mimo civilizaci má svá pravidla a ač by se to tak mohlo zdát, není možné ulehnout naprosto kdekoliv.
Kde se dá přespávat?
Sbalit stan na střechu auta, pár zavazadel a vyrazit někam do lesa daleko od lidí může být přímo rájem. Jenže táboření, tedy vícedenní pobyt na jednom místě, na které využijete střešní stan, obytnou vestavbu či si rozděláte táborák, je mimo vyhrazené oblasti zakázané. Naopak bivakování, tedy jednodenní přespání pod širým nebem ve spacáku bez rozdělání ohně, je povolené téměř kdekoliv.
Málokdo ví, že bivakovat se dá i v národních parcích, avšak pouze poblíž turisticky značených cest a samozřejmě bez rozdělání ohně. V Národním parku Šumava najdete i nouzová nocoviště, kde si můžete rozdělat stan, avšak na táborák opět zapomeňte. K táboření či bivakování na soukromém pozemku potřebujete souhlas majitele.
Jak je to s ohněm?
Ani se samotným ohněm to není tak jednoduché. Pokud táboříte na vyhrazeném místě a nebo máte souhlas majitele pozemku, tak jako tak nesmíte oheň rozdělávat blíž než 50 metrů od hranice lesa. V přilehlém lese si však můžete nasbírat spadané dříví bez kůry, a to do průměru 7 centimetrů. Jednodušším řešením může být plynový vařič, který umístíte na plochý kámen, písek nebo udusanou hlínu bez listí.
Co dál byste měli dodržovat?
Při bivakování i táboření platí jednoduché pravidlo – místo byste měli opouštět přesně v tom stavu, v jakém jste ho nalezli. Na spaní se snažte vybírat si alespoň trochu chráněná místa (například vedle stohu slámy. Nepřespávejte v blízkosti řek, kde bývá větší zima a hrozí vyplavení, a vždy si s sebou pro jistotu přibalte pláštěnku navíc. Místo na přespání vybírejte ještě za světla, abyste měli jistotu, že vás nic nepřekvapí.